Liturgický přehled v týdnu od 24.03.- 31.03.2024.pdf (230945)

Liturgický přehled v týdnu od 17.03.- 24.03.2024.pdf (236424)

Liturgický přehled v týdnu od 10.03.- 17.03.2024.pdf (134576)

Liturgický přehled v týdnu od 03.03.- 10.03.2024.pdf (229106)

Liturgický přehled v týdnu od 25.02.- 03.03.2024.pdf (134323)

Liturgický přehled v týdnu od 18.02.- 25.02.2024.pdf (229888)

Liturgický přehled v týdnu od 11.02.- 18.02.2024.pdf (293723)

Liturgický přehled v týdnu od 04.02.- 11.02.2024.pdf (373740)

Liturgický přehled v týdnu od 28.01.- 04.02.2024.pdf (300412)

Liturgický přehled v týdnu od 21.01.- 28.01.2024.pdf (372161)

Liturgický přehled v týdnu od 14.01.- 21.01.2024.pdf (162396)

Liturgický přehled v týdnu od 07.01.- 14.01.2024 II.pdf (162668)

Děkanský chrám Sv. Mikuláše v Humpolci

 

Vznik

Kostel pochází ze 13. století a patří k nejstarším gotickým chrámovým stavbám. První zmínka je v r. 1233, kdy městys Humpolec má svůj farní kostel. Kolem roku 1600 byl zdejší chrám poškozen požárem. Zpustošení ohněm pak dovršilo v letech 1642 a 1645 dvojí drancování města i kostela Švédy. V 1721-1722 provedl zřejmě Jan Santini barokně gotickou přestavbu. Upravil půdorys kostela do dnešní podoby, přistavil sakristii, nově rozčlenil stěny barokně gotickými okny a kostel zaklenul. Věž byla zvýšena a uzavřena bání. Roku 1893 vypracoval stavitel J. Martin z Prahy plány na obnovu chrámu, r. 1895 kostel pseudogoticky obnovil stavitel J. Blecha z Prahy – byl zřízen hlavní portál, helma věže, střecha a sanktusník. Kůr byl rozšířen dopředu. Kostel byl nově restaurován v letech 1936-1937 X. Lhotákem. Jednalo se o stavebně velmi pozoruhodnou směs rané barokní a pseudoslohové gotiky.

 

Duchovní správa kostela

Chrám Sv. Mikuláše spravoval řád německých rytířů, který roku r. 1233 prodal Humpolec želivskému opatství, proto byl kostel spravován kněžími preamonstrátského řádu. V husitské době byl kostel ve správě utrakvistických kněží. V době panství Kryštofa Karla z Roupova (luther ána), byli odtud katoličtí kněží vypuzeni. Avšak r. 1621 zakoupil majetek hrabě ze Solmusa – a poddaní se opět navrátili ke katolické víře. Od r. 1625 sem byli zase dosazováni preamonstrátští kněží ze Želiva.

 

Popis chrámu

Při pozorném pohledu postřehneme, že kostel byl vystavěn ve tvaru jednoduchého kříže. Na uzavřený presbytář je centrálně připojena sakristie. Na příčnou loď navazují po bocích presbytáře kaple. Všechny tři hlavní části jsou stejně vysoké (22,75 m). Klenba (12,04 m) je tupě lomená, žebrový se sbíhá na hlavice kulatých přípor, které dosahují až do 3,5 m nad podlahu a opírají se o pevné trychtýřovité nosiče. Okna jsou lomená, bez kružby. Věž byla vystavěna až v r. 1721, v r. 1895 byla přestavěna v původním čistém slohu. Je vysoká 55,53 m.

 

Pamětihodnosti

Nejprve připomeňme mistrovskou malbu neznámého umělce – na omítce křížení kleneb při kůru se zkráceně podepsal na obraze proroka Ezechiela. Celá fresková malba znázorňuje poslední soud. Vedle oltáře P. Marie Růžencové stojí cínová křtitelnice stará 400 let. Nynější hlavní oltář je z r. 1890. Byl zhotoven podle oltáře v Ústí nad Labem řezbářem Petrem Krejčíkem. Autorem obrazů je akademický malíř Heřman. Ve střední části hlavního oltáře je vyobrazený sv. Mikuláš (biskup), po jeho pravé straně sv. Florian a po levé sv. Linhart. Kazatelnu vytvořil místní truhlář Ferd. Neth v r. 1721. Křížová cesta je od malíře Jana Stägera z Jihlavy. Nástěnné malby sv. Norberta a bl. Hroznaty pocházejí z r. 1906 od malíře Jar. Filipa z Prahy. V pravé boční kapli najdeme oltář P. Marie Růžencové z r. 1888 (autor H. Mengemann a A. Drahozal). V levé boční kapli najdeme oltář P. Marie Lurdské. V příčné lodi vpravo je boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1907) s obrazem od V. Foerstera, a menším obrazem sv. Josefa. Vlevo je pak boční oltář Nejsvětějšího Srdce Páně s menším obrazem sv. Anny (z poloviny 18. století). V září r. 2004 se rozezněly nové varhany pořízené rodákem Stanislavem Kotyzou a jeho chotí. Byly vyrobené varhanářskou dílnou Kánský – Brachtl z Krnova. Varhany mají 25 rejstříků.

 

Zvony v děkanském kostele Sv. Mikuláše

Na věži děkanského chrámu v Humpolci vyzváněly do února roku 1942 čtyři zvony a jeden ve věži v nástřešní. Největší zvon nesl jméno Václav, s laděním do tónu fis, o hmotnosti 785 kg, se spodním průměrem 111 cm a výškou 114 cm. Roku 1928 jej ulilo zvonařství Buřil a Riss v Kuklenách. Na tento zvon bylo instalováno i odbíjení hodin. Měl krásný reliéf sv. Václava na koni s praporem. Nápis hlásá, že byl pořízen k tisíciletému jubileu smrti svatého knížete (1929). Nejstarší zvon Jiří, s laděním do tónu ais, o hmotnosti 392 kg, se spodním průměrem 91 cm a výškou 87 cm pochází z r. 1691. Byl ulit zvonařem Janem v Kostelci nad Orlicí. Je na něm nápis: „Bože, od služebníkův Tvých přijmi tento dar nehodných, ať k zvonu tohoť znění, když přijda své modlení, povětří se zkrocuje a vzrůst polní rozmnožuje, to vše pro Pána Ježíše v němž tě chválí naše duše.“ Původně největším zvonem (do r. 1895) ve věži kostela byl Mikuláš o hmotnosti 1216 kg. Při přestavbě věže roku 1895 byl přelit Arnoštem Diepoldem z Prahy, protože byl puklý. Co se s ním stalo, nevíme. Jedna z domněnek je, že zvonovina se použila pro výrobu dalších zvonů, které byly vyrobeny až v roce 1928 a 1932. Již od roku 1800 byl na zvonici též zvon Mikuláš, laděn do tónu dis, o hmotnosti 172 kg, se spodním průměrem 60 cm a výškou 58 cm. Ten nesl nápis: „Sancte Nicolae, ora pro nobis.“ Byl ulit firmou Franz Waniek z Jihlavy. Záznamy z 28. 12. 1941 o stavu zvonů v Humpolci hovoří, že Mikuláš a Jan Nepomucký byly zvony ze hřbitovního kostela sv. Jana Nepomuckého. Proto se předpokládá, že v r. 1932, kdy byl pořízen zvon Josef, byl Mikuláš přestěhován do hřbitovního kostela. V r. 1932 byla doplněna zvonice dvěma novými zvony Ludmilou a Josefem – ulitými pražskou firmou Manoušek. Ludmila, s laděním do tónu cis, o hmotnosti 275 kg, se spodním průměrem 77 cm a výškou 70 cm. Josef s laděním do tónu dis, o hmotnosti 178 kg, se spodním průměrem 66 cm a výškou 62 cm. V nástřešní věži byl bezejmenný zvon (umíráček) o hmotnosti 35 kg se spodním průměrem 42 cm a výškou 44 cm. Vládním usnesením ze dne 26. listopadu 1941 č. 414 Sb. bylo nařízeno odvést bronzové zvony do Německa. z archivních záznamů je zřejmé, že P. Celestýn Jiřík, děkan humpolecký, neměl žádného pochopení k tomuto zákonu a dne 10. 2. 1942 sdělil Okresnímu úřadu v Humpolci, že farnost nemá žádného jmění pro sejmutí a odvezení zvonů. Pokud chtějí zvony odvést, tak ať je to obstaráno na náklad z veřejných prostředků. Toto prohlášení bylo pro něho v této době velmi nebezpečné. 27. února dále žádá, aby pro farní osadu katolickou v Humpolci byl ponechán zvon Jiří, který má velkou historickou i uměleckou cenu. Žádosti bylo vyhověno a do Německa byly dne 8. dubna 1942 odvezeny tyto zvony:

z děkanského kostela Sv. Mikuláše: Václav, Ludmila, Josef, umíráček,

ze hřbitovního kostela Sv. Jana Nepomuckého: Mikuláš, Jan Nepomucký.

Po válce v roce 1947 ulila První zvonařská dílna v Brně zvon Panna Maria, s laděním e2, o hmotnosti 150 kg a se spodním průměrem 63 cm. Ten byl zavěšen do věže děkanského chrámu Sv. Mikuláše.

 

Do farnosti patří:

 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakt

Římskokatolická farnost - děkanství Humpolec Horní náměstí 272
Humpolec
396 01

Úřední dny:
Pondělí, čtvrtek: 10.00 - 11.30 14.00 - 16.00 hod.
+420 607 755 426
správa webu:
rkf.humpolec@dihk.cz

bankovní spojení: 620208339/0800
rkf.humpolec@dihk.cz